Petra Šlechtická

Petra Šlechtická

lektorka vinyasa flow, jemné a restorativní jógy

Jak ve své vlastní praxi, tak při lekcích sdílených s ostatními, Petru provází nekonečná zvědavost a radost života. Inspirací jednotlivých lekcí je pro ni vše kolem, co zachytí svými smysly. Spojení hravosti a jedinečnosti jednotlivých lekcích naplňuje její představu přítomného prožití. Lekci ráda nechá dokreslit hudbou různých žánrů a směrů, která nechá splynout pohyb, dech, emoce.

Osobnost, která nejvíce Petru inspiruje a má vliv na její praxi, učení a duchovní růst je Donna Farhi. Společné setkání s Donnou a čas strávený na intenzivním semináři a jejích lekcích je pro ni stále plným zdrojem pro objevování a poznávání nejen jógy, ale i sebe samotné.

Chuť sdílet nejen jógovu zkušenost, ale zároveň otevřít tento svět ostatním ji inspirovala k vytvoření portálu o józe – www.yogapoint.cz

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jógu mi poprvé představila sestra Dana před 12 lety. Díky Lucii Königové pak vášeň a zápal pro větší poznání nabraly na síle a začala jsem objevovat svoji cestu.

Osud mě zavál až na druhou stranu zeměkoule, na Nový Zéland, kde jsem studovala u Donny Farhi, ženy, kterou jsem znala z knih a jejíž styl jsem do té doby obdivovala jen z dálky a snů.

Mám ráda plynulost a zvědavost pohybu, dělám to, co mi prospívá. Vím, že mohu rozproudit tělo na vlně pohybu a dechu, nebo ho naopak opečovat, počechrat a nechat odpočinout, nabrat sílu. Kouzlo vnímání okamžiku a toho co přináší, je největší učitel.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Každá pozice, která je živá a dýchá, má své kouzlo. Stejně tak pohyb má nekonečnou škálu a je na něm stále co obdivovat a užívat, nemusí ani být nějak “pojmenován”.

Pokud bych měla vybrat, mám ráda pozice, kde je prostor pro srdce, tělo, ramena. Kde je balanc a zároveň síla, kde vynikne tělo jako celek. Takovou pozicí je třeba půl měsíc (ardha chandrasana). Je vznešená, silná a zároveň křehká díky rovnováze. Tělo je otevřené a mysl bystrá. Nemusí být statická, naopak v ní můžete krásně pulzovat a vnímat rytmus dechu.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Rituály pro mě mají velký význam a sílu. Někdy vzniknou úplně necíleně a to je na nich krásné. Jiné naopak vzniknou a vyplynou z našich přání a potřeb. Na některých je třeba pracovat a pečovat o ně. Mám je ráda a svým způsobem mě uklidňují.

Každý den minimálně jednou společně s dětmi a manželem usedáme ke stolu, sdílíme, co nás potkalo, jak jsme se měli a co nás čeká. Většinou to bývá spojeno se svačinou či večeří a je to poměrně živé, nestrojené, spontánní.

Jaká kniha Tě inspiruje?

U mě je to tak, že každá kniha je připravena na to ji otevřít znovu a znovu. Mým “hříchem” je, že knihy nedočítám anebo je čtu od konce :-D. Proto mám ráda knihy, které je možno otevřít kdekoliv. Jednou takovou, která mě neustále překvapuje a baví svou hloubkou jsou Dopisy Olze od Václava Havla.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Místo, kde je mi dobře, je tam, kde jsou moji blízcí, kde se cítím bezpečně a láskyplně. Je tomu tak v mém rodném domě u rodičů, kam se stále ráda vracím. Zároveň je mým srdečním místem náš domov, kde vznikají nové rituály a tradice jak pro naše děti, tak pro nás s manželem.

Návrat domů je vždy to nejvíc místo!

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Dlouho jsem se v barvách hledala a vyzkoušela různé kombinace. Teď se nejlépe cítím v tom, co je jednoduché, čisté, jemné a klidné. Bílá v kombinaci s šedou a černou pro mě nejsou barvy nudy či bezvýraznosti, ale naopak elegance a vyzrálosti.

V nich mohu být sama sebou, zářit a dát prostor svým projevům, emocím a prožitkům. Nic je neruší, neumocňuje, nechají vyniknout osobnost.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Jídlo, které mi opravdu udělá radost, je cokoliv s mákem a cokoliv s máslem. Miluji čerstvý chléb a buchty, teplé z trouby…

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Jako matka tří dětí jsem často vycházela ven s ledasčím a o mnohém ani často netušila, ale postupně se vytříbilo na sympatické minimum.

Při odchodu jsem si vždycky uvědomila, že skoro nedýchám, a tak jsem si přidala pořádný nádech a výdech. Uvědomila jsem si, že to je TO, co mi pro cestu chybí, čeho se mi nedostává a přitom to mám hned “po ruce”. Uvědomění nádechu a výdechu mi pomáhá předtím, než se někam vypravím.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Nevím, jestli je to jóga, co pomáhá, nakonec jsme to stejně my sami, kdo si poradí. Jóga nás může nasměrovat, na něco nám odpovědět nebo ulevit. Má nekonečně podob, je všude kolem nás a v nás. To jak ji vnímáme se potom může odrazit i v lepším prožitku, ale nemusí to tak být vždy. Ke mě přivádí vědomou pozornost, učení prožívání přítomného okamžiku a možnost prospět fyzickému zdraví. Každý den je jiný, ale vše má svůj čas a tempo. Hlavní je mít otevřené oči, srdce a nepochybovat.

Kateřina Voňavková

Kateřina Voňavková

lektorka meditací, flow a jemné jógy

Své lekce složené z meditace, pranájámy, ásán a relaxace Katka vede intuitivně s ohledem na denní dobu, vnitřní rozpoložení a fyzickou kondici klientů. Její jógovou cestu velkou měrou ovlivnilo dlouhodobé poznávání Asie, které ji kromě osobního vývoje prohloubilo praxi v meditačních technikách získaných v několika meditačních centrech. Stejně jako v životě se i v učení jógy inspiruje vlastním nitrem v propojení s vnějším světem.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Lekce jógy jsem si našla před osmi lety za účelem kompenzace výkonnostních sportů. Záhy, při prvních pokusech o zastavení a krocích ke ztišení, jsem pochopila, že uřícené bolavé tělo mi pouze reflektovalo nevyrovnanou mysl a potlačený hlas duše.

Ne náhodou moje lektorská cesta začala učitelských kurzem aštanga jógy. Mému prvnímu průvodci Láďovi Pokornému vděčím za ten nejlepší základ, který odstartoval moje velké učení. Disciplínou, prací na sobě a samotným vývojem jsem přehodila výhybku ke statické jin józe a získala prostor ke vnímání a upřímnému přiznání kdo jsem a co (tady) dělám. Od té doby se praxí ásán nejraději nechávám vést hlasem těla. Když se dostanu do situace, kdy ho kvůli odpojení neslyším, s pokorou se nechám vést učitelem intuicí vybraným, protože právě ten mi v danou chvíli má nejvíce co předat.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Všechny stojné, uzemňovací pozice mě vrací do rovnováhy a jsou mi potvrzením, že jistá si můžu být jen sama sebou.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Zelený čaj z jihoindických plantáží v mém oblíbeném půllitrovém hrnku s motivem levandule. Od prvních měsíců v Asii, kde život plyne pomaleji a snad i díky tomu, se učím být bdělá. Denně medituji v sedě a tichu, procházkou v přírodě i v běžných činnostech, které si nevědomky automatizujeme.

Moc ráda připravuji zdravé, pestré jídlo, ideálně i pro další strávníky, a to si pak dlouze vychutnávám/e.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Kdysi mi do rukou přišla kniha Rudý měsíc. Tenkrát jsem ji neocenila a odložila. Nebyl na ni ještě čas. Po deseti letech ji můžu zařadit na svém osobním žebříčku mezi jednu z nejinspirativnějších knih.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Tady, v rodné zemi vždy s velkou radostí vyjedu do Brna – Brníčka ☺ a o skok dál na Pálavu.

Ve světě je mým domovem pro zlaté chrámy známá země Myanmar. Tam jsem si došla k velkým osobním poznáním a uvědoměním. S obrovskou úctou trávím hodiny ve velkolepém chrámu Schwedagon v největším městě Yangon. Za osobitostí a srdečností se s láskou vracím do starověkého městečka Bagan, kde je tak přirozené se sžít s esencí buddhismu v podobě dob dávných i současných. Pouhou vzpomínkou mi zamrazí…

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Mám ráda barevnost a vzory. Poslední dobou dávám přednost pastelovým barvám a neobyčejně dobře se cítím v bílém. Mám za sebou ale i éru „černá od hlavy až k patě“ ☺.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

S velkým překvapením od příjezdu z Asie zjišťuji, že slabost pro kvalitní víno, zmrzlinu a čokoládu mě opustila a vlastně si neuvědomuju nic, co by je nahradilo. Co vím, je skutečnost, že neodolám oříškům, sušeným rajčatům a olivám.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Od dveří bytu se vracím pro náramek nebo prstýnek, které pro mě mají zvláštní symboliku.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Ačkoli vnímám jógu jako životní styl, je rozdíl ji žít v Asii a ve střední Evropě. Po dlouhých měsících v Myanmar, v kompletně odlišné kultuře s vyšší energetickou vibrací mi jóga pomáhá s adaptací s větší lehkostí a snesitelněji.

Kateřina Vašíčková

Kateřina Vašíčková

lektorka flow a jemné jógy

Kouzlo jógy objevila Katka před 16 lety, když přestala tančit a hledala pohyb, který nebude jen “aerobic”. Její hlavní učitelkou byla a doposud je Lenka Nezvalová, které vděčí za stálou inspiraci a lásku k józe. Mezi další učitele patří Adrian Cox, Paddy McGrath, Lucie Königová, Marcela Mikešová a další. Jóga je skvělá jako fyzické cvičení – na rozvoj síly, flexibility i rovnováhy, ale nejen to! Pro Katku je hlavně cestou k sobě, k vnitřnímu klidu, k laskavému přijetí a vyrovnanosti. S vděčností, že je jóga součástí jejího života, tuto radost předává dál.

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Jóga si mě našla, když jsem se za studiem přestěhovala z Pardubic do Prahy, skončila jsem s tancem, v tu dobu mě jóga oslovila. Měla jsem obrovské štěstí, že mezi mými prvními učiteli byla i Lenka Nezvalová, díky které jsem si jógu i Lenku zamilovala a věděla jsem, že tohle je „ono“. Prvních 10 let jsem se tedy věnovala vinyasa flow józe, posledních 5 let postupně zvolňuji tempo a nyní je mi dobře ve slow flow józe.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

Vzhledem k tomu, že s ročním synem jsem celé dny velmi aktivní, při své osobní praxi teď preferuji hlavně relaxační pozice… 🙂

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Mám ráda rituály. Se začátkem podzimu je mým rituálem zelený čaj, který si beru i ven do termosky. Když syn po obědě usne, na chvíli odložím všechny úkoly a povinnosti a dopřeji si čas na svou jógovou praxi, velmi relaxačně pojatou. Pomáhá mi mít podložku stále vybalenou na zemi na viditelném místě. V těhotenství jsem ji měla hned u postele a cvičila jsem každé ráno a večer. Teď ji mám v obývacím pokoji, takže ji mám stále na očích. Díky vybalené podložce si alespoň psa zacvičí každý den i můj muž :). A oblíbeným večerním rituálem je sprcha s voňavými olejíčky.

Jaká kniha Tě inspiruje?

Vzhledem k mé profesi je to určitě Yalomova „Chvála psychoterapie“. Dále „Nevyšlapanou cestou“ Scotta Pecka. K nim tuším přibude i „Moje milá smrti“ Veroniky Hurdové, která vyšla nedávno.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Miluji přírodu, hory, oceán, les. Takže těch míst je opravdu hodně. Z těch nejbližších je to les v Pístech a naše zahrada.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Je mi dobře v bílé, starorůžové a světle šedé. Mám ráda nadčasové, pohodlné a spíše jednoduché kousky .

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Mám ráda jižanské kuchyně, ať už italskou, indickou, vietnamskou kuchyni. A samozřejmě si ráda pochutnám na dobré čokoládě nebo štrůdlu.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Jsem minimalista, takže čím méně věcí s sebou nosím, tím je mi lépe. Pokud se mi občas podaří vyrazit na procházku bez klíčů, telefonu i dokladů, je to pro mě velmi osvobozující pocit. Takže většina věcí v mé tašce patří synovi.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíce pomáhá jóga?

V současné době pro mě jóga znamená především čas a prostor pro sebe. Čas, kdy se mohu naladit na sebe, upustit napětí, usebrat se, odpočinout si, nabrat novou energii, opečovat i posílit své tělo a duši, vyladit se. Na lekcích pak ráda nabízím to samé i druhým.

Aneta Borovičková

Aneta Borovičková

lektorka flow jógy, jemné jógy a dětské jógy

Jóga přišla Anetě do života nenápadně před 7 lety, už v něm zůstala a získala v něm čestné místo. Jóga je pro ni terapií, setkáním sama se sebou, hýčkáním sebe sama. 

Jóga je podle Anety především o jemnosti sama k sobě, respektu k vlastnímu tělu, duši i mysli. A tak s veškerou pokorou vždy poslouchá, co v daném okamžiku potřebují, což se snaží předávat i dál. Věnuje se především jemné hatha józe, vždy s ohledem na příchozí jogíny, a dětské józe.

Velkou inspirací a učiteli jsou na její jógové cetě především Irena Jarská, Veronika Carmanová a Jana Kopecká. 

Jaká byla a je Tvá cesta jógy?

Józe jsem se začala věnovat v 16 letech, tedy v roce 2012. Už od prvních lekcí jsem věděla, že je to něco, s čím je můj život “lepší”, a to mě neopustilo dodnes. Zatím mě na mé jógové cestě nejvíce ovlivnila má první učitelka Irena Jarská.
Od roku 2016 se věnuji také józe s dětmi, která mě velmi nabíjí. Cítím, že to má smysl a děti mi veškerou energii vrací mnohonásobně. V červnu 2018 jsem zakončila Školu jógy pod vedením Veroniky Carmanové a Jany Kopecké a stala jsem se lektorkou hatha jógy, čímž se mi otevřely dveře k předávání jógy také dospělým.

Jaká je Tvoje nejoblíbenější jógová pozice?

To se v průběhu času hodně mění, ale takové dvě stálice jsou pozice dítěte a stoj na hlavě. V dítěti se vždy naplno uvolním, vydechnu. Ve stoji na hlavě zase nacházím nové pohledy na věc, někdy doslova :). Také mám ráda záklony.

Jaký je Tvůj každodenní rituál?

Rituály miluju a jsou pro mě důležité. Nejraději mám svůj ranní rituál, kdy si vyhradím čas hned po probuzení, uvařím si dobrý čaj, zapálím svíčku, někdy si pustím mantry, jindy jsem v tichu a praktikuju jógu. Někdy je to meditace a jemné protažení, někdy dynamičtější jóga, záleží, na co se zrovna cítím. Ideálně toto celé trvá kolem půl hodiny, ale zvládnu vše i během pěti minut. Důležité pro mě je hezky začít den.

Dalším mým milovaným rituálem je odpolední šálek kávy, který si vychutnávám buď sama se sebou nebo s přáteli, a užiju si naplno chuť a vůni kávy, což mě nabije a naladí na další část dne.

Jaká kniha Tě inspiruje?

To jsou bez váhání Čtyři dohody. Mám pocit, že v té knize je řečeno vše a je v ní obsaženo tolik moudrosti, že bych ji mohla přečíst tisíckrát a pořád bych nepochytila všechno. Miluju i její audio verzi od Jardy Duška, tu poslouchám v autě skoro každý den.

Jaké je Tvé srdeční místo?

Nedokážu vybrat jen jedno, mám spoustu oblíbených míst, hlavně v přírodě. Mám ráda pole za naším domem, jihočeské lesy a rybníky, jihomoravské vinice a kopečky. Moc ráda cestuju, po Česku i po světě, a objevuju nová místa a hezké výhledy, ať už na lesy a kopce nebo třeba na oceán.

Která barva je barvou Tvého šatníku?

Černá. Ráda bych řekla nějakou světlejší barvu, ale mám tendenci si téměř vše koupit v černé – aniž bych věděla proč. Mám ráda ale také béžovou a bílou, výraznější barvy nenosím skoro vůbec. Mám ráda jednoduchost a v barvách a oblékaní to platí obzvlášť, cítím se tak nejlépe.

Na čem ujíždí Tvoje chuťové buňky?

Rozhodně čokoláda! Nejlépe ta kvalitní s vysokým procentem kakaa. Celkově nikdy neodolám sladké chuti, miluju domácí koláče upečené s láskou a snědené s ještě větší. Taky si často a ráda dopřávám výběrovou kávu, nejčastěji espresso.

Bez jaké věci nevyjdeš z domu?

Většinou doma nenechám knížku, kterou právě čtu. Často jezdím vlakem do Prahy, a tak si jízdu a veškeré čekání krátím čtením.

Jak Ti, v současné životní situaci, nejvíc pomáhá jóga?

Pomáhá mi vrátit se k sobě, když je toho na mě “venku” moc, pomáhá mi k odpočinku i otevřenější mysli, každý den. Jóga je pro mě velkým pomocníkem a průvodcem životem, který mi mnohokrát pomohl a nikdy nepřestanu být vděčná, že jsme se spolužačkami na gymnáziu rozhodly, že budeme chodit na jógu.

Text i fotografie: Aneta Borovičková